Jak banky z ničeho vyrábí peníze

Ačkoliv to zní neuvěřitelně, je tomu tak. Komerční banky vytváří peníze z ničeho. Nejspíš si myslíte, že nad nabídkou peněz drží kontrolu centrální banka. Máte pravdu, ale jenom částečně. Centrální banky mají monopol na emisi hotovostních peněz. Peněžní zásobu však tvoří převážně bezhotovostní peníze a tady přichází na scénu komerční banky.

Hlavním úkolem obchodních bank je přijímat vklady a poskytovat úvěry. To znamená, že banky si vezmou peníze od střadatelů a ty potom dále půjčují. Tak funguje bankovnictví s částečnými rezervami. Banka nemůže půjčit všechny peníze, centrální banka pro ně stanovuje povinné minimální rezervy (v ČR jso to pouhá 2 % rezerv proti vkladům). Fungování bankovního systému s částečnými rezervami si ukážeme na následujícím příkladu.

Předpokládejme, že banky drží 10 % rezerv vůči vkladům. Když si přijde střadatel uložit 1 000 korun, banka si 10 % (tedy 100 Kč) ponechá v rezervách a 900 korun půjčí. Nyní drží dlužník 900 Kč, ale náš střadatel má stále ještě uloženo tisíc korun. Jinými slovy, banka vytvořila peníze ve výši 900 korun. Tím ale náš příklad nekončí.

Dlužník si za půjčené peníze koupí zboží či služby a ten, kdo od něj peníze obdrží, si je jde uložit do své banky. Komerční banka získá 900 korun vkladů a z nich 90 % (tedy 810 Kč) dále půjčí. Nyní je nabídka peněz následující: 1000 korun má střadatel na účtu u první banky, druhý střadatel (náš prodejce) má uloženo 900 Kč a třetí dlužník drží 810 korun, celkem to činí 2 710 korun. A tak to chodí dále až do nekonečna.

Otázka zní, vytvoří se touto nekonečnou řadou nekonečně peněz. Odpověď je záporná a ukážeme si proč. Jedná se o součet geometrické řady s kvocientem nižším než 1. Řad tedy konverguje, což znamená, že její součet je konečný. První člen řady je 1 000, druhý 900 (1000*0,9), třetí člen 810 (900*0,9) a obecně proto platí:

Jedná se o řadu s kvocientem q=0,9 a součet této geometrické řady získáme jako:

Vidíme, že při rezervním poměru 10 %, může banka z vkladů vytvořit až desetinásobek peněz. Peněžní multiplikátor je roven 10, což je právě převrácená hodnota rezervního poměru (R). Multiplikátor tedy získáme jako 1/R. Teď už víme, jak komerční banky vyrábí peníze, čímž znesnadňují centrálním bankám kontrolu peněžní zásoby.

Komentáře k článku