O podstatě peněz

Peníze jsou asi nejskloňovanější ekonomickou kategorií. Všichni o nich mluví, ale jen málokdo za nimi vidí něco více než barevné papírky s hlavami prezidentů a natisknutými ciframi, které nám zpříjemňují a usnadňují život. Jak je to ale s penězi doopravdy? Předně je třeba si uvědomit, že v dnešních vyspělých ekonomikách tvoří „papírové peníze“ jen malou část peněžní zásoby. Většina peněz existuje pouze v podobě účetních záznamů na bankovních účtech.

Peníze plní v ekonomice tři základní funkce, kterými jsou: prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Ať už se jedná o hotovost nebo zůstatek na bankovním účtu, slouží peníze při každodenním nakupování zboží a služeb (funkce prostředek směny). Dále se peníze používají k určování ceny aktiv a jsou tedy zúčtovací jednotkou. Třetí funkce je uchovatel hodnoty, což znamená, že peníze inkasované za prodané zboží lze použít k placení v budoucnosti.

Podle toho, zda peníze mají vnitřní hodnotu, rozlišuje peníze komoditní a peníze s nuceným oběhem. Peníze s vnitřní hodnotou jsou například zlato či stříbro. Peněžní systém, kde se platí zlatem, potom nazýváme zlatý standard. Peníze s nuceným oběhem nemají žádnou vnitřní hodnotu. Jejich používání je vynuceno vládním nařízením a je tedy založeno na důvěře. Když centrální banka vytiskne příliš mnoho peněz, může se ekonomika zhroutit ve víru hyperinflace (o inflaci více zde).

Když se podíváme trochu do historie, stojí za zmínku systém, který stál na americkém dolaru a zlatu. Jednalo se o tzv. Brettonwoodský systém pojmenovaný podle místa konference, kde se v roce 1944 zrodilo toto poválečné uspořádání. V tomto systému byl americký dolar volně směnitelný za zlato v pevném kurzu 35 USD za trojskou unci (asi 31 gramů) a ostatní měny byly na dolar navázány. Dolar získal statut celosvětové rezervní měny, ale zásoby zlata se Spojeným státům postupně tenčily. Až se v 70. letech Brettonwoodský systém zhroutil, poté co USA přestaly garantovat výměnu dolaru za zlato. Po rozpadu tohoto systému postupně většina zemí přešla na tzv. volný či řízený floating, ve kterém je hodnota měny stanovena na základě střetu nabídky a poptávky.

Komentáře k článku